14 elektromobilů na akci „Elektrojízda kolem republiky“

Letní „Elektrojízda kolem republiky“ přinesla zajímavé srovnání 14 různých modelů elektromobilů. Posádky se vydaly na cestu dlouhou cca 1280 km. Měly se snažit dodržet co nejpřesněji itinerář. Ne všem se to podařilo. ? Ale ve finále to na výsledku nic nemění. Byla to nadšenecká akce, nebyl to závod. I tak srovnání spotřeby a délky nabíjení různých elektromobilů na tak dlouhé trase dává krásný obrázek o možnostech elektromobility.
Ve zkratce se dá říct, že všechna elektroauta s baterií 60 a více kWh jsou naprosto vhodná k cestování na tisícikilometrovou vzdálenost. Tak jako tak řidič potřebuje bezpečnostní přestávku, takže se při ní auto nabije…
Auta s menší baterií umožňují bezproblémové cestování na vzdálenosti v řádu stovek km.

Jaké jsou tedy výsledky a dojmy z cesty každé posádky? Souhrnná data v tabulkové formě jsou na konci článku. Pojďme teď na hodnocení cesty od každé posádky (plus model auta, kapacita baterie a nástupní místo na trasu).

Petr Beneš, Renáta Chlebková / Hyundai Ioniq Electric, 28 kWh / Brno

Cesta kolem republiky nám trvala mnohem déle než skutečných téměř 25 hodin v Den D. Z pohledu organizátora akce je za cestou kolem republiky mnoho hodin příprav, telefonů a e-mailů. Velice nás potěšilo, jak se postupně přidávaly další a další posádky nadšené elektromobilitou. Kromě „tvrdých“ dat z cesty si odnášíme to, že elektromobilisté jsou prima parta – ať už to bylo setkání ve Vystrkově, zamávání protijedoucím posádkám či vzájemné telefonáty mezi posádkami, při kterých cesta lépe ubíhala. To bylo něco, co v nás bude doznívat coby pozitivní dojem z cesty.

Sám jsem měl již cestu v zimní variantě za sebou. Tak jsem znal náročnost této cesty a oceňuji, že drtivá většina posádek objela celý okruh. Ti, kteří cestu přerušili z bezpečnostních důvodů, jsou také frajeři. Prostě bezpečnost především!

Po 1283 km a 20:22 hod. jízdy jsme měli spotřebu 11,4 kWh na 100 km. Nabíjeli jsme nejvíce ze všech, a to jen kvůli co nejpřesnějšímu srovnání nabíjecích dat se zimní cestou. Jinak bychom nabíjeli cca 9 x. Na nabíječkách byla naše komunikace po pár minutách většinou stylem: „… to už jedeme?“ Nabíjení nám přišlo hodně rychlé.

Spolu s Renčou jsme si v nadsázce říkali, zda po 24 hodinách bok po boku v jednom autě budeme spolu ještě mluvit. ? Dojeli jsme unaveni, ale s úsměvem. Takže tato naše jediná obava se nenaplnila.

Získaná data poskytneme VUT Brno k dalšímu studiu. To vnímáme jako přidanou hodnotu této akce.

A co příště? Už máme v hlavě trošku jiný formát této elektromobilní nadšenecké akce!

Radim Roček, Milan Kratochvíl, Škoda CITIGO iV, 32,3 kWh / Brno

Hodnotí Radim: Poté, co můj původní parťák musel zůstat doma s rodinou kvůli náhlé nemoci večer před jízdou, uvědomil jsem si, že mi vůbec během cesty nebude vadit pomalé nabíjení CITIGO iV, abych mohl dospávat deficit, protože se nebudu mít s kým střídat. ? Nakonec se ke mně přidal na kus cesty večer Milan, což jsem ocenil.
Byl jsem příjemně překvapen spotřebou a současně ergonomií auta, které mě udržovalo (možná díky tužším sedadlům) vzhůru.
Věřte mi, že mi ani jednou za tu 28 a půl hodinovou jízdu nepadala hlava. Mám už hodně naježděno po celé východní Evropě dieselem. Naučil jsem se odpočívat v řádu půl hodiny a pak pokračovat dál. Jen pro zajímavost, podobně spali Edison nebo Napoleon – tedy 4 hodiny intenzivní práce, půl hodiny spánku a zase dokola. Prý se to dá i dlouhodobě. To se mi tady hodilo, protože délka nabíjení byla většinou mezi 30 a 40 minutami.

Obavy z toho, jestli správně odhadnu nabíjení a spotřebu auta během noční cesty v horách, přehlušily obavy o to, jestli to zvládnu já. A největší krize? Když jsem k ránu projížděl kolem Ostravy a tam byla šipka „Brno“. Přemýšlel jsem nad myšlenkou, jestli se na to nevykašlu a nepojedu po dálnici rovnou do Brna. Vynechal bych úsek po okreskách přes Frýdek-Místek, Vsetín do Zlína a až pak přes Uherské Hradiště do Brna. A nakonec jsem si uvědomil cíl naší cesty a pokračoval jsem dál po okreskách. Další důvod byl i ten, že jsem sledoval LinkedIn a opět se tam do nás opřeli „hejtři“, tak jsem si opakoval, jestli mi to stojí za to jim „nabíjet“.

Celkově se mi líbila komunikace posádek. Chvílemi to byl ve WhatsApp skupině cvrkot. ? Já se však moc nezapojoval z důvodu nedostatku času – během nabíjení jsem totiž čas věnoval hlavně spánku, jídlu a LinkedInu. ?

Celkově se mi akce líbila a s Petrem Benešem, který vše organizoval, již teď dáváme dohromady jiný formát příští akce.

Michal Žďárský, Václav Nývlt / VW ID.3, 77 kWh / Liberec

Michal cestu kolem republiky podnikl jako první již v lednu 2021. Byli jsme proto zvědaví na srovnání poznatků z obou cest, zejména z pohledu spotřeby, rychlosti nabíjení a půlročního vývoje nabíjecí sítě. Samozřejmě při dodržování dopravních předpisů. Jinak nás nemohlo nic překvapit, oba jezdíme elektromobily běžně a máme nabíjecí čipy a aplikace na všechny podstatné sítě v ČR. Na Elektrojízdu kolem republiky jsme se navíc vypravili stejným vozem, se kterým Michal dříve soutěžil ve španělské Valencii, kam po vlastní ose dojel – během týdne s ním tak ujel celkem 5 000 km.

Jak jsme to celé projeli? Jako nůž máslem. ? Neloudali jsme se, nabíjeli optimálně podle nejlepší nabíjecí křivky auta.

1264 km, 3x nabíjení během jízdy plus finální nabíjení po návratu do startovacího místa. Celkem jsme byli na cestě 20:53 hodin, z toho nabíjení samotné zabralo něco málo pod 2 hodiny, čistá jízda 18 hodin. Spotřeba podle palubního počítače 15,6 kWh / 100 km, což jsme nečekali. Je skvělá!

Během cesty nás zklamala jedna nabíječka v Ostravě, která měla, jak jsme později zjistili, hardwarový problém a neposkytovala plný výkon. Navíc měla nefunkční platební terminál, jedinou autorizační metodou byla aplikace. Nešťastné je i její umístění, v okolí není žádné zázemí pro řidiče. Nabíječku navíc částečně zbytečně blokovala odstavená vozidla poháněná výhradně spalovacím motorem, což je jedno z rizik, které řidiče elektromobilů na cestách čeká.

Co nás potěšilo? Že nás nabíjení nijak nezdržovalo. Upřímně, přestávky bychom si raději dělali častější, ačkoli jsme se v řízení střídali a přestože má ID.3 docela pohodlné sedačky. Užívali jsme si tichý provoz a příjemnou dynamiku vozu a malebnou krajinu, kterou cesta vedla. Potvrdili jsme si, že příjemně teplé počasí hraje elektrickému pohonu do karet, spotřeba byla nižší a rychlost nabíjení vyšší než v lednu, kdy mrzlo, až praštělo.

V rámci objektivnosti nutno podotknout, že jsme jeli mírně modifikovanou trasu oproti ostatním posádkám (nezajížděli jsme z Harrachova na Hradec, ale jeli na Trutnov a pak do Rychnova). Jeli jsme to z důvodu našeho přesného srovnání s prapůvodní zimní trasou, kterou jel Michal v lednu 2021.

Jakub Řehounek, Jan Němec / Kia e-Niro, 64 kWh / Hradec Králové

Naše nástupní místo byl Hradec Králové a jeli jsme proti směru hodinových ručiček. To také znamenalo, že s většinou posádek jsme se během akce potkali v protisměru i dvakrát. No, potkali… vlastně zablikali, zamávali, hned si zavolali, povzbudili se navzájem a jeli dál. ?

Nabíjecí strategie byla uzpůsobena autu – Kia e-Niro nabíjí až 70 kW, ale nabíjecí výkon samozřejmě klesá s procentem nabití. Takže v 80 % kapacity baterie jsme odpojovali nabíjení a pokračovali dál. Během cesty v rámci akce jsme nabíjeli 5 x, celkem 3:40 hod. Na cestě dlouhé 1270 km naše spotřeba byla těsně pod 17 kWh / 100 km.

Poznatky z necelých 22 hodin za volantem akce (plus tři hodiny do Hradce a z Hradce domů)?
– Naše kamarádství přežilo. ?
– Nabíjecí infrastruktura v České republice je dostatečná i k jejímu objetí. Nikde jsme nečekali, nikde jsme neměli problém.
– Určitě by šlo zkrátit celkový čas jízdy lepším plánováním nabíjení a strávit tak během nabíjení ještě méně času.
– Nevěděli jsme, do čeho jdeme. A díky soudržnosti ostatních posádek byla akce perfektní.
Jednoduché shrnutí: jezdit elektromobilem je stejné jako jezdit spalovacím autem. Největším limitem cestování na dlouhé vzdálenosti není technika, ale člověk sám, jeho schopnost soustředění a biologické potřeby. S elektroautem je však cestování mnohem příjemnější a více čisté, protože energie čerpaná z dobíjecích stanic pochází z OZE.

Pojedeme znovu? No jasně! A lépe připravíme plán nabíjení.

Marek Tomíšek, Mirek Tomíšek / Škoda Enyaq sportline, 77 kWh / Plzeň

Naše strategie na Elektrojízdu byla jasná – snažit se co nejlépe využít rychlého nabíjení Enyaqu. Chtěli jsme si cestu trošku „zkomplikovat“ a využívat hlavně hyperchargery od PRE, minimálně o výkonu 75 kW.

Cesta do Ústí nad Labem byla pohodová a v Ústí to šlo podle plánu. Nabili jsme opět hyperchargeru do cca 85 % a pokračovali dál. S nejpomalejší částí trasy přes Jizerské Hory, Krkonoše, Orlické Hory a Jeseníky ale přišla komplikace v podobě absence ultrarychlých nabíječek. Jeden hypercharger sice je v Jeseníku, ale v době Elektrojízdy ještě nebyl spuštěný. Ten by byl ideální, protože bychom na něj v pohodě dojeli z Ústí a poté pokračovali do Brna k dalšímu hyperchargeru 150 kW. Nabili jsme tedy v Hradci Králové na 50 kW stanici a mířili do Ostravy-Poruby na jedinou 100 kW stanici. Ta ovšem nefungovala, takže jsme přejeli na 50 kW stanici, na které jsme museli nabít cca 65 %, abychom dojeli na již zmíněný Hypercharger do Brna. Tam jsme nabíjeli maximálním výkonem, který Enyaq umožňuje, stejně jako o cca 100 km dále ve Vystrkově. Poté už jsme v pohodě dojeli zpět do Plzně, kde jsme startovali.

Bratři Tomíškovi

Nebýt problémů s nabíjením, dorazili bychom do našeho startovacího místa minimálně o hodinu dřív. Každopádně výsledný čas strávený na akci je skvělý. Z akce si odnášíme hodně poznatků. Víme, že jakmile budou na trase přes Jeseníky rychlé nabíječky, cestování bude úplně bezproblémové.

Petr Medveď, Vlastimil Marek / Hyundai Ioniq Electric, 38,3 kWh / Rousínov

Cesta nám v praxi ukázala, že se bez obav dá cestovat elektromobilem po České republice za využití jediného operátora nabíjecích služeb a k tomu za velice nízkou cenu.
Neměli jsme obavy z dojezdu ani přes relativní malost baterie auta, se kterým jsme jeli – Hyundai Ioniq Electric 38,3 kWh. A to z toho důvodu, že cestou byla spousta nabíjecích bodů jak stejného, tak jiných operátorů, které jsme úmyslně nevyužili. Použili jsme pouze ty, kde byly na místě dvě a více nabíječek a byly přímo na trase, tudíž nebylo potřeba odbočky z trasy. Prostě jsme chtěli jet co nejoptimálněji.

Ujeli jsme 1264 km, čistá doba jízdy 17:51 hod. Délka nabíjení 4:08 hod., počet nabíjení 9. Průměrná spotřeba podle auta 11,9 kWh / 100 km. Cena za ujetý km neskutečná: 0,46 Kč.

Potvrdilo se nám, že nabíjení po dvou hodinách jízdy je na dlouhé trase ideální z hlediska svěžesti řidiče. Nabíjení rovná se přestávka. A přestávky dělají i ostatní rozumní řidiči spalovacích aut. Jen u elektroaut je nabíjení bráno jako nějaká nutnost. Z naší dlouhodobé zkušenosti s provozováním elektromobilů jako taxi však víme, že skloubit nabíjení a pauzu řidiče, je přirozené. Naše nabíjecí pauzy byly v průměru 27 minut. To je tak akorát na pravidelné jídlo.

Splnily se naše obavy z únavy. Při tak dlouhé cestě je lepší, když je i spolujezdec vzhůru, zvlášť v nočních hodinách a pomáhá s dodržováním stanoveného plánu cesty. Proto příště bychom rozhodně volili přestávku na přespání. Tak jako tak, účasti na akci nelitujeme. Naopak, jsme za ni rádi a jsme rádi za příspěvek propagace cestování elektromobilem.

Petr Medvěd, Vlastimil Marek

Oldřich Nevyjel, Jakub Ebedou / Volvo XC40, 70 kWh / Vystrkov

Celkově jsme se na celou akci moc těšili a byli rádi za oslovení k účasti. Představa okružní jízdy kolem hranic, navíc v našem čistě elektrickém autě, se nám líbila. Troufáme si říct, že i když máme s tímto konkrétním autem již něco najeto, auto nás hodně překvapilo skvělou schopností absolvovat dlouhé trasy. Jednak jsme se s přiblížili dojezdu WLTP (390 km jako dopočítaný dojezd po příjezdu do Plzně po dálnici a silnicích 1. a 2. třídy),  jednak nás příjemně překvapila celkově nízká spotřeba v kopcovitých úsecích. Nejníže jsme měli spotřebu okolo 15-16 kWh / 100 km. Typická spotřeba byla kolem 20 kWh / 100 km. Zároveň jsme mohli vyzkoušet nabíjení výkonem 150 kW, které auto podporuje. Je to hukot. ?

Nástupní bod na okružní jízdu pro nás byl Vystrkov, kam jsme vyrazili ráno z Průhonic. Úsek na severu republiky z Jablonce do Jičína byl rozhodující pro naši další účast v akci. Během několika kilometrů jsme se jen těsně vyhnuli srážce s kočkou, mladou srnou, něčím, co vypadalo jako liška, a nakonec i pánem v černé mikině, který se neohroženě a neoznačen procházel po silnici. Po 12 hodinách jízdy za Hradcem Králové pak přišla únavová krize. Po rychlé poradě jsme se shodli, že v rámci ideologie naší společnosti „Bezpečnost na prvním místě“, akci přerušíme. Dalším důvodem přerušení bylo, že i z našich už nasbíraných dat a zkušeností jsme viděli, že pro elektroauto není vůbec žádný problém ujet dlouhé trasy. Auto fungovalo skvěle, spotřeba fantastická. Nabíjecí síť (podle našich zjištění) až podivuhodně dobrá. V dnešní době opravdu není problém nabít auto téměř kdekoliv. Většinu stanic jsme minuli a vybírali si jen ty přímo na trase a jen ty nejrychlejší.

Další den jsme se opět vydali na trasu Elektrojízdy, ale okruh jsme nedokončili. Zklamáni však nejsme. Nasbírali jsme hodně zkušeností, které můžeme sdílet.

Celkem jsme ujeli 1380 km, nabíjeli 5 x a na nabíječce strávili 3:40 hod. Vidíme, že pro auta s rychlým nabíjením je takřka nutnost nabíjet na nabíječkách s výkonem minimálně 75 kW.

Cestovat v dieselovém voze je stejně náročné a výzva v reálu není určena pro auto, ale pro posádku. Myslíme, že Česká republika je plně připravena na příchod elektrických aut, ale z nějakého důvodu to lidé neví nebo nechtějí slyšet. Nám celá akce rozhodně otevřela oči. Potvrdili jsme si, že elektromobily jsou schopny absolvovat náročnou cestu bez problémů. Nevidíme uživatelský rozdíl mezi dieselem, benzínem, nebo elektrem. Smekáme před posádkami, které akci dokončily a přispěly k popularizaci elektromobility.

Jan Benedikt, Jiří Vejvoda / VW eGolf 35,8 kWh / Plzeň

Do Elektrojízdy kolem republiky jsme šli s lehkou obavou, protože nabíjecí výkon eGolfu není příliš velký. Za předpokladu, že se baterie zahřejí, následně poklesne nabíjecí výkon pouze na 25 kW. V sobotu v podvečer při příjezdu na nabíjecí stanici jsme byli nemile překvapeni, když nabíjecí výkon byl pouze 17 kW. Před půlnocí, kdy okolní teplota poklesla na 10 °C, se nabíjecí výkon již nezvedl. Abychom netrávili na nabíječkách věčnost, rozhodli jsme se eGolf nechat odpočinout, no vlastně vychladnout ? a přespali jsme v hotelu, abychom ráno plni sil zase vyrazili. V neděli při chladnějším počasí v porovnání s předchozím dnem se akumulátor zvládal podstatně lépe chladit a cestu jsme si více užili.

Naše ujeté km: 1317. Průměrná spotřeba: 12,8 kWh / 100 km. Počet nabíjení: 10. Celková doba strávená cestou: skoro 22 hodin. Doba strávená nabíjením: radši nechtějte vědět. ? Ale eGolfa jsme vzali na cestu dobrovolně. Víme, že to je dobré auto pro cesty s jedním až dvěma nabíjeními (do 500 km).

Při setkáních na nabíjecích stanicích jsme mohli vidět rozdíl, jak rychle jde vývoj elektromobilů dopředu. Náš eGolf nemá aktivní chlazení baterie, a to ho vylučuje z delších cest. Současné elektromobily mají aktivní chlazení baterie vyřešené a cestuje se s nimi bez problémů. Také jsme si uvědomili, že jsme často nabíjeli v horní polovině kapacity baterky. Zde se projevila naše nezkušenost s dlouhými cestami v elektromobilu. Jakmile jsme měli dojezd 80 km, tak už nám těkaly oči po nabíječkách a naneštěstí většinou ty nabíječky byly blízko nákupních center, než jsme si vše prošli tak už auto bylo skoro nabité. Ale pro příště to určitě chce lépe naplánovat nabíjecí strategii a připravit si zastávky předem, nehledat nabíječky až za jízdy jako jsme to dělali v sobotu.

Budeme rádi, když se budeme moct účastnit dalších podobných akcí. Víme ale, že na ně eGolfa nevezmeme. ?

Jan Vaculík, Petr Zrůst / Audi Q4 e-Tron, 77 kWh / Děčín

Oba dva jsme před cestou byli „elektromobilní zajíci“ – nulové zkušenosti s řízením elektromobilu. Takže jsme nevěděli, co přesně čekat. S odstupem času nám naše zapojení do Elektrojízdy kolem republiky přijde jako něco bláznivého. Ale všechno probíhalo dobře. Až moc dobře vzhledem k našim počátečním obavám. Skutečnost, že auto bylo elektrické nás nijak neomezovala, naopak přestávky na nabíjení byly vítané. Nejdříve jsme moc nevěděli, co všechno si můžeme s autem dovolit vzhledem k obavám z dojezdu. Ale postupem cesty jsme se sžívali s vozem, a nakonec jsme věděli, že dokážeme jet i 4 či 5 hodin v kuse, tedy na hranici bezpečné jízdy.

Údaje z cesty: 1241 km, čistá doba jízdy 20:50 hod. Na nabíječkách jsme strávili celkem 3:50 hod. plus doba nabíjení po příjezdu do cíle (a startu) v Děčíně 1 hod., kdy jsme nabíjeli na stejná procenta, s jakými jsme vyjížděli. Na nabíjení během cesty jsme zastavili 5 x. Průměrná spotřeba odečtená z displeje auta se přiblížila 17 kWh na 100 km.

Nakonec jsme pochopili, že největší překážkou celé akce bude únava z cesty a nedostatek spánku, nikoliv cesta samotná, nebo snad vůz. Měli jsme navíc podporu od kolegů z EY, dokonce i během noci, za což jsme byli rádi. Mile nás taky překvapila nálada mezi posádkami, které spolu neustále komunikovali a při každé příležitosti se na trati zdravili nebo si zavolali, jakmile si uvědomili, že se zrovna minuli v protisměru. I když po dojezdu domů jsme oba cítili, že z nás cesta vyždímala skoro vše, byla to pro nás jedinečná zkušenost, za kterou jsme rádi. Ostatní posádky byly skvělé, cesta přes krásná místa a hlavně… už teď víme, že nám bude e-Tron chybět…

David Nurkovič, Petr Füzék / Tesla Model 3, 76 kWh / Plzeň

Elektrojízdu kolem republiky jsme začínali z Vystrkova, a to nejdříve ze všech posádek a také jsme nejdříve přijeli do stejného místa. ? V naší čerstvě pořízené Tesle Model 3, která měla najeto v době vyjetí na trasu akce 700 km, jsme ujeli celkem 1301 km. Je to trochu více než bylo původně plánované, a to z toho důvodu, že jsme zajížděli na Superchargery v Plzni a Lovosicích. Účast na této skvělé akci pro nás byla důležitá ze dvou důvodů:

1. Implementovali jsme náš telematický software právě pro TM3. Délka a různorodost trasy nám přinesla hodně dat, která využijeme dále ke zlepšení našeho Eurowag řešení flotilového managementu pro operátory firemních vozidel. TM3 jsme zařadili do seznamu plně podporovaných vozidel, který nyní čítá již více než 30 různých modelů.
2. S naší telematikou jely další tři posádky a my měli možnost si zlepšit kalibraci vyčítání a interpretace dat v různých modelech elektromobilů. I když drobné nedostatky jsme našli a defacto ihned po dojetí jsme začali s vývojovým týmem hledat vylepšení a opravy chyb v aplikaci. Takže i z tohoto důvodu bereme naši účast pozitivně.

1301 km jsme jeli celkem 17:41 hod. čisté jízdy, nabíjením jsme strávili 3:27 hod. A cena? Dle doložených fakturovaných nákladů (účtenky): 1833,46 CZK. Spotřeba: 17,19 kWh / 100 km. A abychom dokončili „číselnou část“: cena na 1 km byla 1,41 Kč.

Jsme rádi za účast v akci. Elektromobilita je budoucnost a my jí teď prošlapáváme cestičku.

Štěpán Markvart, Jakub Pešek / Jaguar I-PACE, 84,7 kWh / České Budějovice

Naše účast na akci byla trošku divoká. Sešli jsme se v Budějovicích, kam Jakub přijel z dovolené večer před akcí. A Štěpán odjížděl na dovolenou v neděli po plánovaném konci akce. I proto jsme vyrazili brzy ráno, abychom vše stihli. Jenže…
Když jsme po více než půlce trasy propočítali očekávanou dobu dojezdu, tak jsme zjistili, že by Štěpán na dovolenou neodjel. ? Proto jsme to zpátky do Budějovic vzali zkratkou.

Na trase jsme strávili celkem 13:35 hod. a ujeli jsme 926 km. Průměrná spotřeba byla 19,2 kWh / 100 km. Nabíjeli jsme 4x a to 3:50 hod.

I přes toto omezení způsobené okolnostmi hodnotíme naši účast na akci pozitivně. Auto nás vždy podrželo a jediným omezením byl lidský faktor. Vidíme, že auto, kterým jsme jeli, si zasluhuje rychlejší nabíječky než 50 kW, které jsou v ČR nejrozšířenější. Proto věříme v další rozvoje nabíjecí infrastruktury, aby padla nejčastěji zmiňovaná obava z elektromobility – délka nabíjení.

Petr Baxant, Michal Novák / Tesla Model S, 90 kWh / Brno

Naše elektromobilní cesta kolem ČR měla dva cíle – hlavním byla účast na zajímavé srovnávací jízdě, kde se porovnají výsledky několika odlišných modelů elektromobilů na poměrně dlouhé trase. Vedlejším cílem pak bylo testování naší měřicí aparatury pro dokumentaci světelného znečištění. Problémem světelného znečištění se sice zabýváme už delší dobu, nyní však chceme vyrazit skutečně do terénu a tento typ lidské činnosti lépe a objektivněji zdokumentovat.

V sobotu ráno jsme na elektrofakultě v Brně naložili všechny přístroje a vydali se směrem Supercharger ve Vystrkově. Zde jsme potkali značnou část účastníků testu a po velmi bohaté diskuzi jsme vyrazili směr České Budějovice, kde jsme trochu odklonili cestu k dalšímu Superchargeru. Odsud jsme jeli do Plzně, opět na SCH a pak na firmu EnergyCloud, kde jsme chtěli změřit stožár pro veřejné osvětlení, který bude brzy doplněn i nabíjecím konektorem. Řešení firmy a nabízené produkty vypadají velmi lákavě a nabízejí velmi povedené propojení solární energetiky a elektromobility. Další zastávkou byl opět Supercharger, tentokrát v Lovosicích, kde nabíječky napájí nedaleká vodní elektrárna. Energie jsme měli dost až do Hradce Králové. První noční měření světla jsme udělali na přírodním útvaru Panská skála, kterému se také říká Varhany. Zrovna zde místní hasiči něco hledali a skálu nasvětlili. Soumrak, přírodní scenérie a na blízkém parkovišti podivný světelný poutač na výrobce lustrů. Pěkný kontrast pro naše měření. I takto se dá plýtvat energií. Během další jízdy jsme měřili nejen jas, ale i intenzitu osvětlení a spektrum na benzinkách. Zarazilo nás, že v noci je osvětlení benzinek intenzivnější, než pracovní prostory ve dne! Po cestě nás zaujalo náměstíčko v Žamberku – nikdo nikde, ale světla hodně, a to ne zrovna usměrněné do dolního poloprostoru, ale všemi směry. I přes únavu jsme vytáhli aparaturu a měřili. Změřili jsme i fasádu místního kostela i s hodinami. V Ostravě jsme měli problém s nabíječkou, tak jsme popojeli do Frýdku-Místku, kde jsme dobili dostatek energie na cestu až k Superchargeru v Brně.

Cestu jsme ukončili společnou fotografií opět rybím okem jasového analyzátoru po 30,5 hodinách cesty. Celkem jsme nabíjeli 10 x (a to protože jsme chtěli a často zastavovali na měření světla, tak jsme zastavili na nabíječce) a měli spotřebu lehce přes 18 kWh / 100 km.

Cíl cesty byl splněn a pořídili jsme řadu dat, které budeme postupně analyzovat. Z této zkušenosti budeme moci připravovat další úpravy měřicí techniky. Po této elektromobilní zkušenosti lépe odhadneme, kam můžeme bez obav vyrazit, abychom dojeli v pořádku na nabíječku. Příjemné zjištění je, že nabíjecí infrastruktura je již poměrně bohatá a plně uspokojuje současný stav vozového parku. Nikde jsme nečekali na uvolnění stojanu, na celé cestě jsme narazili pouze na jednu nefunkční stanici, ale zde mohla být příčina spíše v softwaru než v hardwaru. Všichni členové posádky byli spokojeni a na cestu budeme rádi vzpomínat, i když únava po dlouhé cestě byla značná.

Martin Peterka, Jana Peterková / Hyundai Kona Electric, 64 kWh / Brno

My jsme byli docela elektromobilní nováčci. Martin sice jel s Petrem krumlovskou Eco rallye, takže už najel cca 800 km elektromobilem, ale Jana měla za volantem elektromobilu zhruba 50 km. S těmito zkušenostmi jsme se vydali na 1260 km dlouhou trasu, kterou jsme zvládli za 20:55 hod čistého času. Celkem jsme nabíjeli 4 x plus nabíjení v cíli. Ta čtyři nabíjení nám zabrala 4 hodiny. Proč? Protože jsme se zapovídali s ostatními posádkami nebo zašli na večeři. Prostě při nabíjení jsme spojili příjemné s užitečným. Naše průměrná spotřeba s Hyundai Kona byla 14,4 kWh na 100 km.

Při přebírání auta jsme si říkali, jestli papírový dojezd 449 km sedí. Odpověď: opravdu to sedí.
Přípravy před cestou nebyly nijak zvláštní. Stáhli jsme appku ČEZu, zaregistrovali se, a to bylo vše. Cenu za kWh 7,5 Kč jsme pro účely jednodenní cesty neřešili.
Během cesty jsme se ujistili, že stejně víc jak 300 km na jeden zátah jet nejde. Trasa vedla všemožnými silnicemi, po dálnici bychom 300 km na jeden zátah samozřejmě dali. Nabíjení = protažení, jídlo anebo v noci krátký spánek. Auto s takovou baterií má větší výdrž než člověk. Takže elektromobil je vhodný i pro cestování na delší vzdálenosti. Bez problémů.

Co si z cesty odnášíme? Ujištění že elektromobilita dává velký smysl a že je to cesta správným směrem, alespoň pro nás.

Martin Peterka, Jana Peterková

Martin Kozelka, Ondřej Tupý / VW ID.4, 77 kWh / Vystrkov

Prostě zážitek! Bylo to vůbec poprvé, co jsme jeli elektromobilem a poprvé takovou vzdálenost. Naše auto se 77 kWh baterií vydrží na jedno nabití doopravdy dlouho – cca 520 km. Jakožto elektromobilní nováčci jsme se samozřejmě zpočátku báli dojezdu a nabíjeli zbytečně často – vždy při poklesu kapacity baterie ke 40 % nabití. To asi byla zbytečnost. ? Cestu jsme měli naplánovanou na dva dny s přespáním ve Špindlerově Mlýně. Nebylo to z důvodu, že bychom cestu nezvládli v kuse, ale chtěli jsme si ji více užít a být za volantem svěží. Ke konci elektrojízdy jsme si troufli jet takříkajíc nadoraz, tedy i k 10 % kapacity baterie, kdy displej ukazoval dojezdovou vzdálenost 65 km. Na úseku z Hradce Králové do Opavy jsme zažili celkem zajímavé story. K nabíječce to bylo 60 km a displej ukazoval dojezdovou vzdálenost 100 km. Auto hlásilo, že by chtělo nabít v Bruntále, kde si samo našlo nabíjecí stanici. Díky úpravě jízdního stylu a díky většímu používání rekuperace se podařilo zvýšit dojezdovou vzdálenost na 150 km. V klidu jsme tak dobili baterie v Opavě, kde jsme i pěkně zrelaxovali. Vzhledem k tomu, že již bylo pozdě, trasu jsme si upravili a z Opavy fičeli přes Ostravu po dálnici do Prahy.

Celkově jsme urazili 1349 km, 6x nabíjeli, i když jsme tolikrát nemuseli. Počet nabíjení bylo naše rozhodnutí. Z počátku jsme vzhledem k naší premiéře v řízení elektromobilu nabíjeli častěji. Přestože jsme druhou část elektrojízdy jeli převážně po dálnici průměrnou rychlostí 130 km / h, byla celková spotřeba pouze kolem 13,5 kWh / 100 km. Celou trasu jsme zajeli za skoro 23 hod.

Zásluhou Elektrojízdy jsou teď z nás ještě větší nadšenci do elektromobility než předtím. Letní Elektrojízda v nás zanechala spoustu dojmů a zážitků, na které budeme rádi vzpomínat – setkání posádek ve Vystrkově, frekventovaná a uvolněná komunikace mezi posádkami během jízdy, náš zbytečný strach z prvních kilometrů s elektromobilem atd. Těšíme se na další podobné akce zaměřené na propagaci a rozvoj elektromobility.

Celkové shrnutí akce

Toto unikátní srovnání 14 různých modelů elektromobilů na plus mínus stejně dlouhé trase ukázalo:
– Nejrychleji trasu projela posádka s Tesla Model 3.
– Nejkratší dobu nabíjela posádka s VW ID.3.
– Nejmenší spotřebu měla posádka s Hyundai Ioniq 28 kWh.
– Cena za kilometr provozu se výrazně liší. Např. posádka Ioniqu 38,3 kWh měla náklady na kilometr 0,46 Kč, u posádky Tesla Model 3 náklady činily 1,41 Kč. Naše náklady u Ioniq 28 kWh byly 0,78 Kč. Je to dané tím, že cena za nabíjení se výrazně liší podle zvoleného poskytovatele nabíjení.

Pro elektromobily s velkou baterií byla klíčová absence rychlonabíjecích stanic s výkonem alespoň 75 kWh po trase. Jakmile poskytovatelé nabíjení budou umožňovat nabíjení minimálně takovým výkonem, cestování bude příjemnější. Pokud bude mix nabíjecích stanic 75 kW a např. 150 kW, bude to ideální.

Pro elektromobily s menší baterií je klíčové následující:
– Nabíjecí výkon a nabíjecí křivka. Je to pěkně vidět u obou Ioniqů. Ioniq s menší baterií díky lepšímu průběhu nabíjení nabíjel kratší dobu než Ioniq s větší baterií.
– Omezení výkonu nabíjení při opakovaných rychlonabíjení. To se ukázalo jako důležitý aspekt u eGolfa, kde nabíjení kleslo na 17 kW. CITIGO iV se překvapivě popasovalo s opakovaným rychlonabíjením dobře – nabíjecí výkon nebyl výrazně omezen.

Co říci závěrem po 1 300 km dlouhé jízdě a po zpracování dat od všech posádek? Vzhledem k tomu, že automobilky kladou důraz na zrychlování nabíjení baterie, nevidím v budoucnu žádnou překážku cestování elektromobilem na delší vzdálenosti. Ani já, ani dalších 13 účastníků.
Oceňuji zapojení všech nadšenců do akce „Elektrojízda kolem republiky“. Věřím, že tato unikátní akce ukázala vhodnost cestování různými modely elektromobilů i na dlouhé vzdálenosti. Na vlastní kůži jsme zažili, že elektromobilita je přítomnost.

Petr Beneš, elektromobilní nadšenec jezdící jen na baterky; benes_petr@seznam.cz; www.linkedin.com/in/petrbenes-electromobility