Rozhovor s Tomášem Chmelíkem ze Skupiny ČEZ

Skupina ČEZ je významným poskytovatelem služby dobíjení elektromobilů v České republice. Tomáš Chmelík, manažer útvaru realizace a správa dobíjecích stanic, nám v rozhovoru prozradil mimo jiné:

• detaily ohledně velikosti dobíjecí sítě a plánů další výstavby,
• problémy během výstavby dobíjecí sítě,
• jeho pohled na pozitiva a negativa elektromobility,
• vliv elektromobility na stabilitu distribuční sítě a jiné.

Kolik má ČEZ dobíjecích stanic v ČR a jaké je rozdělení počtu AC a DC konektorů?

Ke konci roku 2021 jsme měli v provozu 385 dobíjecích stanic celkem. Z hlediska počtu stanic převažovaly DC stojany (302) nad AC stojany (83), ale z hlediska konektorů, respektive dobíjecích bodů je situace jiná, protože všechny AC stojany mají dvě zásuvky a AC zásuvkou je také vybavena drtivá většina našich DC stanic. AC dobíjecích bodů jsme tedy měli více než 460 oproti více než 300 DC bodů, zjednodušeně řečeno. Výstavba intenzivně pokračuje i v letošním roce.

V červnu tohoto roku jsme slavnostně spustili 400. dobíjecí stanici v lokalitě POP Airport v Tuchoměřicích. K 30. 6. 2022 se naše síť rozrostla na 445 stanic. Detailní informace lze nalézt na www.futurego.cz.

Jaké jsou plány ČEZ v roce 2022 co se výstavby dobíjecích stanic týče?

Naše strategie Čistá energie zítřka si v oblasti dobíjecích stanic dala za cíl provozovat ke konci roku 2025 více než 800 dobíjecích stanic, což je počet, ke kterému směřujeme. V praxi to znamená instalaci více než stovky nových stojanů ročně. Soustředit se budeme primárně na DC dobíjecí stojany a vysoce výkonné stanice.

Bude se ČEZ zaměřovat i na výstavbu dobíjecích hubů? Pokud ano, jsou již známá místa pro výstavbu?

Ano, vidíme v nich perspektivu v exponovaných lokalitách zejména tranzitního typu. První z nich jsme již zprovoznili – příkladem mohou být lokality Pumpa Průhonice, Olympia Plzeň nebo dálniční odpočívky Šlovice.

Ve všech případech jsou tyto lokality dimenzovány tak, aby nabídly větší počet konektorů včetně konektorů s vyšším výkonem, což nutně neznamená, že tam výkonnější stojany jsou již nainstalovány. Lokality jsou dimenzovány tak, aby výkonový upgrade umožnily v budoucnu bez složitých stavebních úprav.

Tomáš Chmelík, manažer útvaru realizace a správa dobíjecích stanic ve Skupině ČEZ

Kolik stanic zbývá nainstalovat z dotačních programů?

Pokud se nám podaří naplnit dotační programy v plném rozsahu, bude to ještě více než 300 stanic postavených do konce roku 2023.

Jaký výkon budou mít nově budované dobíječky?

Chceme se do budoucna soustředit na DC dobíjení a zejména na posílení pozice v oblasti vysoce výkonných stojanů s výkony nad 150 kW. První stanice tohoto typu jsme již pilotně nainstalovali, masivnější nasazení musí počkat na dokončení výběrového řízení na dodavatele této technologie, které musíme absolvovat.

Neznamená to ale, že zcela rezignujeme na stanice s výkonem 50 kW, které dnes tvoří naprostou většinu naší sítě. Na řadě lokalit dávají i nadále stanice s tímto výkonem smysl, tedy výkonový upgrade naší sítě bude kromě budování nových vysoce výkonných lokalit představovat i změny na stávajících lokalitách. Zcela určitě tedy kromě zvětšování naší sítě dojde i ke změně její kompozice.

Jak dlouho od prvotní žádosti o umístění trvá, než je stanice uvedena do provozu?

To je strašně individuální záležitost, nicméně pokud vycházíme z předpokladu, že jde o stanici s vyšším výkonem typu DC, tak ta musí projít standardním povolovacím procesem, který zase v závislosti na komplikovanosti řešení, zejména kabelové trasy, toho, zdali je třeba budovat vlastní trafostanici a podobně, může trvat zhruba rok a půl, ale také několik let. Čím více subjektů je realizací dotčeno a na čím komplikovanější majetkoprávní vztahy narazíme, tím je proces delší.

Co by se mělo změnit, aby se stanice objevovaly v mapách ČEZu rychleji?

Upřímně, nejvíce by nám pomohlo to, kdyby rychleji rostl počet vozidel v ulicích. Nízká utilizace stanic je to, co brzdí rozvoj infrastruktury na komerční bázi, protože provoz sítě je stále ještě ztrátový. A nevyřeší to dotace, které jednak kryjí pouze část nákladů. Navíc jde o náklady investiční.

Málokdo si ale uvědomuje, že zejména s provozem vysoce výkonných stojanů a dobíjecích hubů, které jsou připojeny na hladině VN, vznikají nemalé provozní náklady, které nezávisí na tom, zdali je stanice využívána nebo ne. Situaci vyřeší až dostatečný objem dodaných kWh elektřiny, tedy výrazně vyšší vytíženost stanic než je dnes.

Plánuje ČEZ plnohodnotný národní roaming a také mezinárodní roaming?

Ano, první kroky jsme již učinili a naši síť zpřístupnili ostatním poskytovatelům služby dobíjení s využitím platformy Hubject. Dalším krokem bude nabídka možnosti dobíjení na stanicích třetích stran, což je krok, na kterém aktuálně pracujeme a předpokládáme, že ho zprovozníme v druhé polovině tohoto roku. Roaming je pochopitelně cesta, jak podpořit vytíženost stanic, je to tedy přirozený vývoj trhu. 

Na kterém dobíjecím místě se nabilo nejvíce kWh v roce 2021? DC i AC.

Takto detailní data nezveřejňujeme, nicméně nejvytíženějšími stanicemi jsou tradičně DC stanice v Praze a Středočeském kraji, konkrétně v Mladé Boleslavi.

Jaký je poměr nabité energie na stanicích ČEZ u AC a DC?

V roce 2021 to bylo přibližně 20:80 ve prospěch DC dobíjení. Nutno ale podotknout, že většinu dodávky z AC konektorů tvoří dobíjení u provozoven Kaufland, které Kaufland poskytuje svým zákazníkům bezplatně. V případě zpoplatněných konektorů je poměr drtivě ve prospěch DC. 

Plánuje ČEZ exkluzivní partnerství i s jiným partnerem než Kauflandem a Benzinou?

Při rozšiřování naší sítě jednáme a spolupracujeme s řadou dalších partnerů.

Na které regiony se bude soustředit výstavba ČEZ dobíjecích stanic?

Nedíváme se na rozvoj sítě z pohledu regionů, ale chceme se soustředit na potenciálně perspektivní místa. Naši síť plánujeme rozvíjet na celém území ČR.

Jak vnímáte elektromobilitu vy osobně, v čem vnímáte její přednosti?

Myslím, že její přednosti jsou v zásadě zjevné – lokálně bezemisní provoz, možnost pokrytí provozu nebo jeho části elektřinou vyrobenou lokálně a bezemisním způsobem, kultivovanost provozu, potenciál, který elektromobilita nabízí v podobě pojízdného akumulátoru elektřiny…

V čem vidíte zápory elektromobility?

Pro masivnější rozvoj elektromobility je pořád ještě hlavní brzdou cena vozidel. Neopominutelné je i to, že elektromobily se dobíjí dobu, která není srovnatelná s dobou tankování běžných pohonných hmot a pro některé typy použití budou ještě dlouho anebo i trvale nevhodnou alternativou. Potřebu změnit nebo upravit návyky z používání auta s elektrickým pohonem nevnímám jako zásadní překážku, je to v zásadě evoluční proces. Stejně tak věřím, že technologický vývoj postupně vyřeší rizika, které dnes v elektromobilitě vidíme, například v oblasti bezpečnosti.

Kde vám dává elektromobilita smysl a kde naopak ne?

Vnímám to tak, že elektromobilita se postupně v silniční dopravě rozvine výrazněji tam, kde bude dávat smysl a najde si své klienty, méně výrazně případně vůbec tam, kde elektřina nebude vhodným typem alternativního pohonu. Zcela jistě má již dnes potenciál dopravy zejména ve městech nebo všude tam, kde technické parametry vozidel již dnes vyhovují, kde zatím nevyužitý potenciál vidím třeba v oblasti užitkových vozidel. Jak se ale prodlužují dojezdy, přestává být elektromobil jen auto pro „cesty kolem komína“ a je stále více dobře použitelný i na delší cesty.

Proces rozvoje elektromobility ovlivní celá řada faktorů, které jsou někdy v souladu, někdy v rozporu, počínaje dostupností a riziky na straně uhlovodíkových paliv ale stejně tak rizika nebo příležitosti v oblasti zajištění výroby elektřiny a její distribuce. Obecně změna paradigmatu v silniční dopravě, kdy nové generace mohou mít k tomu, jak používají auta, zcela jiný vztah než my a tak podobně. Asi má smysl rozvoji elektromobility pomáhat, protože pro její nastartování podpora potřebná je, ale naopak jako kontraproduktivní vidím rychlé tlačení elektromobility za každou cenu i v oblastech, kde to ještě není zralé.

Velkým tématem elektromobility je i to, že distribuční síť údajně nezvládne nabíjení elektromobilů. Jaké množství souběžně nabíjených elektromobilů (AC 11 kW) síť zvládne?

To je otázka, na kterou upřímně neznám odpověď a bylo by třeba ji směřovat provozovatelům distribučních sítí. Obecně je distribuční síť v ČR poměrně robustní a zcela jistě nějaký evoluční náběh elektromobility dokáže zvládnout. Navíc očekávané vlivy elektromobility se promítají do plánů jejího rozvoje a posilování.

Samozřejmě ale platí, že pokud by nastala situace, že velký počet vozidel se na konkrétní části sítě začne najednou nabíjet, vznikal by nám problém. Ke slovu tedy přijdou různá „smart“ řešení, která umožní výkon dobíjení regulovat, optimalizovat toky energie tak, aby síť fungovala stabilně. Může to znamenat i užší spolupráci s automobilkami, protože jedním z problémů, na který narážíme, je to, že jsou jednotlivé fáze elektrického vedení během dobíjení zatěžovány nerovnoměrně.

Obecně se v případě elektromobility předpokládá užší spolupráce mezi sektory automotive a energetik, což jsme ostatně deklarovali i my tím, že jsme jedním ze zakládajících členů Elektromobilní platformy, která primárně zástupce těchto dvou sektorů sdružuje. Téma zajištění dostatečně stabilní soustavy pro dobíjení vozidel bude jedním z těch, které budeme řešit.

Od 1.7.2022 ČEZ zvedl cenu za nabíjení. Proč jste zdražili?

Naše ceníky až do loňského roku vycházely z rozdělení tarifů podle toho, kolik kilometrů řidič najezdil. Standardem u nás i ve světě se ale postupně staly ceníky odvozující platbu za objem odebrané energie podle rychlosti dobíjení. Na tuto podobu ceníku jsme tedy od začátku letošního roku přešli i my. 

Podoba a úroveň ceníků v tu chvíli vycházely z cen elektřiny na trzích odpovídající hladině roku 2021. Prudký nárůst cen energií v souvislosti s růstem cen emisních povolenek, válkou na východě a dalšími vlivy bohužel donutil i nás stávající ceníky upravit.

Kdy se může začít provozování dobíjecích stanic vyplácet ekonomicky?

Odhadujeme, že se ekonomika provozu dostane z červených čísel ve chvíli, až počet elektromobilů v ČR bude kolem vyšších desítek tisíc vozidel. Klíčovým parametrem bude především vytíženost stojanů vyjádřená dodávkou kWh energie. Naším cílem, aby se vytíženost zvedla z dnešních 2 % na minimálně 15 %.

Děkuji vám za odpovědi. Věřím, že i díky dobíjecí síti ČEZu bude cestování elektromobily pohodlnější. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hustota dobíjecí sítě je klíčem k většímu rozšíření elektromobility.

Petr Beneš, elektromobilní nadšenec jezdící jen na baterky; benes_petr@seznam.cz; www.linkedin.com/in/petrbenes-electromobility.