Zpět na seznam článků

Elektromobily jsou takové myšky

Marta Jandová. Úspěšná sólová a muzikálová zpěvačka, textařka, moderátorka v rádiu. Mohli jsme ji také vidět v různých talentových soutěžích, ať už přímo na pódiu, tak v porotě. Jsem rád, že Marta pro její běžné cesty využívá i elektromobil. Jak se k elektromobilu dostala, jaké měla obavy před první jízdou, využívá ticha elektromobilu?

Kdy a jak vzniklo propojení Marta Jandová a elektromobil?

Když mi dosloužilo mé 11 let staré auto, rozhodli jsme se koupit jiný automobil a dlouho přemýšleli, který to bude. Už tenkrát nás zaujala myšlenka elektromobilu, ale primárně jsme ho nehledali. V té době jsem dostala vypůjčeného nafťáka na koncerty a stejná firma měla zrovna v nabídce i jeden elektromobil. Malého golfíka. Jeli jsme se na něj podívat, udělali si s ním krátký výlet a hned byla ruka v rukávu. A abych se přiznala, nelákal nás pouze jeho elektromotor a myšlenka, že pomáháme ekologii. Šikovné nám přijde i to, že se s ním dá (alespoň zatím) parkovat i na rezidenční zóně, což je v Praze obrovská výhra. Je malý, tichý, spolehlivý. A nabíječek je čím dál tím víc. Takže žádný problém, jen pozitiva.

Kdo vás inspiroval a zasvětil do tajů elektromobility?

Hodně sleduji trendy, které mají hlavní tématem udržitelnost. Lákalo mě to už dlouho. Netušila jsem, jak rychle se zamiluje můj manžel. Prostě to opravdu byla elektromobilní láska na první pohled, nebo spíš projížďku. (smích) I když jsme úplně netušili, do čeho jdeme, a byli snad mezi prvními, minimálně v naší čtvrti. Legrační bylo, když jsem jela poprvé nabíjet. Úplně jsem netušila, jak na to.

Teď už tušíte…

U druhého stojanu stála Tesla a pan majitel mi všechno vysvětlil. Možná až moc dopodrobna. (úsměv) Byl to opravdový fanoušek elektromobilů. Takže kdo nás zasvětil – až zkušenosti ostatních u nabíječek. Elektromobilisté jsou zvláštní komunita lidí. Zvláštní v dobrém slova smyslu. Všichni se dají do řeči. A i když tam na rychlonabíječce těch 25 minut stojím, nikdy se nenudím. Pokud si s někým nepovídám, mám KLID. Podobný efekt, jako když se (většinou) muži zavírají na WC. Prostě klid. (smích)

 

 

Nebýt pána s Teslou, možná byste měla první nabíjecí zkušenost podobnou jako já…

Počkejte, to mě zajímá. Jak probíhalo vaše první nabíjení? Zasmějeme se tomu?

Nabíjeli jsme na pomalé nabíječce v Rakousku. Po příchodu k autu jsme ho normálně odemkli. Po chvíli jsme chtěli vysunout nabíjecí kabel z auta, ale nešlo to, kabel byl uzamčený v konektoru. Znovu jsme aktivovali nabíjení na nabíječce, hned ho ukončili a pořád nic. Zavolal jsem člověku, který mě zasvětil do elektomobility a ten nás vysvobodil… Nevěděli jsme, že nabíjecí kabel se po několika sekundách od odemknutí auta opět zamkne. Je třeba na dálkovém ovladači auta dvakrát za sebou zmáčknout tlačítko odemknutí a tím se kabel opět uvolní. Dnes se této příhodě směju a také ji elektromobilním nováčkům dávám k dobru.

Takže na „kousnutý“ kabel jsem připravená. (smích)

Připraveným štěstí přeje… Jak využíváte vašeho eGolfa?

Náš eGolf (rok výroby 2018) je v provozu denně, podle potřeby. Na kratší cesty po Praze vítězí. Nabíjíme tak 2x týdně. Manžel má jednu nabíječku v práci, takže to máme jednoduché. Také si pronajímáme garáž, kde stojí další nabíječka. Jen jsme si dokoupili kabel na nabíjení, protože v těch garážích jsou stojany většinou bez kabelů. A byla to super investice. Přece jenom je to pohodlnější nabíjet v garáži přes noc, nebo přes den v práci, než muset někam extra zajet a čekat v autě – i když, jak jsem řekla před chvílí, mě to nabíjení a čekání v autě nevadí. Ba naopak. Ten klid… (smích)

Jaké jste měla obavy před první jízdou?

Bála jsem se zapnout topení, nabíjet si mobil, pustit si rádio – aby se mi baterie hned nevybila. A jakmile mi auto oznámilo, že mám jen 30 km dojezd, hledala jsem vystresovaně nabíječku a hned jela nabíjet. Než jsem potkala pána na nabíječce, který mě poprosil, jestli by si mohl jen malinko „cucnout“, že už má dojezd jen 3 km a hned by potřeboval dál. Tak jsem se odpojila a nechala ho chvilku nabíjet. On mi mezitím říkal, jak ho malý dojezd nevzrušuje, takhle na doraz jezdí pořád. No… já mám radši baterii dobitou. (úsměv) Ale faktem je, že se dojezdu 30 km od té doby už nebojím.

Co se stavu baterie týče, máme podobný přístup. Vnímáte elektromobil jako něco technického, inovativního pro ženu?

Řekla bych, že právě naopak. Takhle, inovativní to určitě je, ale jako něco technického vidím auto bez posilovače volantu a s řadící pákou. Automat s elektromobilem je hračka. Takový vymazlený golfový vozík. Sešlápnete a frčíte. A i muži ho mají rádi. Když vám padne zelená a vy sešlápnete pedál, tak ujedete každému vytuněnému autu. Elektrika prostě funguje hned. Takže elektromobily jsou takové myšky. Malé, nenápadné, tiché a hbité.

Marto, s čím v oblasti elektromobility „bojujete“ nyní?

Malinko nám nefunguje nabíjení z normální 230V zásuvky, když nejsme v Praze, ale v domečku na vesnici. Nikdy jsme to pořádně neřešili. Ale blíží se léto a s tím se budou prodlužovat i naše pobyty v našem domě v přírodě. Nabíječku tam v okolí nemáme. Ale určitě to do léta vymyslíme.

Je pravda, že pro lidi je nové nabíjení auta doma z 230V zásuvky. Nabíjíte auto i na rychlonabíječkách?

Když je potřeba, tak ano. V okolí pražského bytu už víme, kam nejrychleji zajet a které nabíječky nejsou tak frekventované.

Jaké elektroauto byste ráda v budoucnu viděla doma?

Musím říct, že jsem s eGolfem absolutně spokojená. Mám ráda německé značky a mít třeba takovou Teslu by mě asi stresovalo. Čím dražší auto, tím víc vás mrzí každý škrábanec. A třeba před naším domem nás už při parkování 2x nabourali. To bylo po ránu nepříjemné překvapení. Zvlášť když ten, kdo to udělal, odjel a nenechal po sobě žádný lísteček s telefonním číslem. To pak mrzí dvojnásob, člověk to pozná i na peněžence… Ale zpět k otázce – líbí se mi MINI. To je takovej rozkošňák. Uvidíme, kam nás naše elektromobilové cesty ještě zavedou – tím myslím – k jakému elektromobilu. Určitě to bude nějaký s delším dojezdem, než máme teď.

Co vás vlastně na elektromobilitě baví?

Nedokážu to asi úplně popsat. Je to ale opravdu absolutně jiný pocit. To auto jinak táhne. A jak je tiché. Strašně mě i baví síť autopůjčoven na elektromobily. V Praze taková auto stojí snad už na každém rohu. Mobilní aplikací si ho půjčíte, odjedete kam potřebujete a tam ho zaparkujete. Po chvíli si ho zase půjčí někdo jiný. V tomto vidím budoucnost. Lidé už nebudou potřebovat vlastnit auto. Aspoň ti ve městech.

Co si myslíte, že elektromobilitě pomůže k většímu rozšíření?

Čas. Až lidé nebudou mít strach z nabíjení. Všichni pořád někam pospícháme… ztratit minimálně půl hodiny u nabíječky je pro většinu lidí ještě nepředstavitelné. A taky i cena. Elektromobily jsou prostě trošku dražší. I dostupnost nabíjení je důležitá. Až se bude moct každý nabít z pouliční lampy, bude to asi příznivější pro nové kupce. Nabíjení elektroauta je jednodušší než tankování benzínu. (úsměv)

Se svojí kapelou se pohybujete také v Německu. Vnímáte rozdíly mezi českým a německým „elektro-vozovým“ parkem a zázemím pro elektromobilisty?

Abych pravdu řekla, moc jsem si toho ještě nevšímala. Naposledy jsem tam byla před půl rokem, a to jen na skok. Všechna turné a vystoupení nám zrušili. Ale určitě budu příště všímavější.

Dovedete si představit, že používáte elektromobil na přesuny mezi jednotlivými koncertními místy?

Určitě. Jenom by na to ten náš eGolfík nestačil. (smích) Máme starší model a ten má dojezd jen ca 150 km. Také nás jezdí hodně. Jenom v kapele mám 4 kluky, plus zvukař, osvětlovač, řidič. Takže potřebujeme dodávku, která uveze nás i nástroje. To už chce silnější a větší vůz.

 

Využíváte ticha elektromobilu k tréninku vašeho hlasového rozsahu? Prostě jestli to v tichém autě rockově rozbalíte…?

Já jsem docela lempl, co se týče nějakého hlasového tréninku, ale určitě si zpívám. Skoro vždycky. Hlavně když se učím texty. Ale nejraději v autě telefonuji. To jsem zdědila po tátovi. Nasednu do auta a volám. Nejčastěji tátovi nebo mojí tetě. Jinak moc ráda netelefonuji. Ale v autě mám klid, oči přilepené na silnici, ruce na volantu – tak si můžu aspoň přes handsfree povídat.

Nakazila jste někoho elektromobilitou, děláte „předváděčky“ elektromobilu kolegyním a kolegům?

No jasně. Lidi se ptají, zajímá je to. Většina z nich skončí na hybridu, ale to už je jenom předstupínek k elektromobilu. (úsměv)

Marta a udržitelnost. Elektromobilita patří do oblasti udržitelnosti. Jak se stavíte k této otázce?

Bereme to celá rodina poměrně vážně. Naši dceru Marušku už od malička učíme, jak naložit s odpadky, jak šetřit vodou, jídlem, jak recyklovat. Kdo jiný má zachránit svět než naše děti? Tedy, my ho už taky musíme zachraňovat, ale naše děti ještě nejsou zkažení minulou dobou.

Marto, děkuji vám za odpovědi s nadhledem, s lehkostí. Dostala jste mě vaší první nabíjecí zkušeností. Vy jste do elektromobility vlítla po hlavě. Věřím, že váš pohled na čistou mobilitu nadchne i další lidi. Ukazujete, že se není čeho bát. Přeji vám hodně tichých kilometrů a těším se, až vás uvidíme řádit na koncertním pódiu.

Petr Beneš, elektromobilní nadšenec a uživatel elektromobilů Kia e-Niro a Hyundai Ioniq Electric; benes_petr@seznam.cz; www.linkedin.com/in/petrbenes-electromobility.

Jak využít obnovitelné zdroje v oblasti mobility v roce 2021?

Vyžádejte si náš e-book o emobilitě.

Váš e-mail byl úspěšně odeslán.