Elektromobilem kolem republiky v extrémních podmínkách

… aneb 1300 km v mrazech s Hyundai Ioniq Electric 28 kWh.

Kde se vzal nápad na cestu kolem republiky, která se na první pohled zdála být bláznivá?
Michal Žďárský z e-flotila.cz jel před pár týdny tuto trasu, vytyčenou Českou asociací pro elektromobilitu, s Hyundai Kona Electric 64 kWh. Jeho cesta ukázala, že tento elektromobil je plnohodnotné auto.

Trasa Radima Ročka a Petra Beneše elektromobilem kolem republiky. Pozn.: čísla značí průjezdné body.

S Radimem Ročkem jsme chtěli zopakovat cestu v jiném elektromobilu a pojmout ji jako skvělou příležitost k získání cenných dat s ohledem na:

1. rychlost dobíjení během delší zátěže,
2. spotřebu při jízdě v horách s velkým převýšením,
3. vliv mrazivých teplot na rychlost dobíjení a spotřebu.

Cestu jsme museli mírně modifikovat kvůli pandemické uzávěře Trutnovska. Volba elektromobilu padla na Hyundai Ioniq Electric 28 kWh.

Krátce řečeno, chtěli jsme vidět, jak to technologie „dává” a popřípadě kdy to „nedává”. Zajímalo nás, jak se dá dále zdokonalit technologie dobíjení. Naše cesta byla testem, vůbec to nebyla standardní cesta běžného cestujícího. Nejeli jsme na spotřebu, nejeli jsme na čas. Tak je potřeba tuto cestu vnímat.

Cestu jsme pečlivě plánovali a ano, měli jsme z ní respekt. Nevěděli jsme, co můžeme od elektroauta a jeho dojezdu čekat v podmínkách, které v době testu panovaly, obzvláště s ohledem na silný mráz, převýšení v Jeseníkách a řídkou síť dobíječek v té oblasti. Věděli jsme, že to nebude jednoduché, a bylo nám jasné, že budeme muset vystoupit mimo svoji komfortní zónu.

Původní plán udělaný v době, kdy nebyl takový mráz, byl, že cestu zvládneme na 10 dobíjení. Nechtěli jsme dělat dlouhé nabíjecí cykly, chtěli jsme si nechat v baterii energii na min. 30 km dojezdu pro případ problémů s dobíječkou. S postupujícím mrazem se plán změnil na 11 dobíjení. Poslední „zásek“ plánu udělala uzávěra Trutnovska kvůli epidemiologické situaci. Trutnovsko jsme samozřejmě museli objet a přeplánovat dobíjení.

Část vybavení na cestu: roušky, počítač, bluetooth diagnostika, mobily, powerbanky, nabíjecí kabely, náhradní triko a boty, čaj a kafe v termoskách, ovoce, tužky, bloky… Samozřejmostí byly covid negativní testy.

Naše elektromobilní zkušenosti:

• Petr: Hyundai Ioniq Electric 28 kWh, 65 tisíc km; Kia e-Niro 64 kWh, 7 tisíc km
• Radim: Škoda CITIGO iV tisíc km, Škoda Superb iV PHEV 3 tisíce km.

Optimismus Petra a Radima (vpravo) před cestou.

V sobotu 13. února krátce po 7:30 vyrážíme z Brna. Optimismu máme na rozdávání. Auto ukazuje dojezd 222 km na plné nabití. Jak to probíhalo dál?

Brno – Vystrkov 103 km, doba jízdy 1:09 h. „Radime, nasaď 130 na adaptivní tempomat, do Vystrkova dojedeme na pohodu.“ První věta na D1. Po pár kilometrech však vidíme, že teplota se drží na mínus 10 stupních a převýšení je proti nám. Postupně snižujeme rychlost, pár kilometrů před sjezdem na Vystrkov i na 105 km/h, ale přitom vůbec nejsme brzdou provozu. Spotřeba? 24 kWh/100 km!

Na E.ON UFC dobijeme potřebnou energii, natáčíme první krátké video a jedeme do Budějovic. Věříme, že okresky a zvyšující se teplota se pozitivně podepíšou na dojezdu.

První dobíjení na E.ON dobíjecím hubu ve Vystrkově. Jediné Ultra Fast dobíjení během cesty.

Vystrkov – České Budějovice 114 km, doba jízdy 1:42 h. Očekávání se naplnilo, spotřeba šla z 24 kWh na 18,8 kWh/100 km. Na E.ON dobíječce v Budějovicích na nás čekají dvě překvapení. První v podobě Martina Klímy a Heleny Švejdové z E.ON Mobility Services. Předávají nám termosku s čajem a koblihy. S úsměvem a se slovy: „V noci se vám to bude hodit..“ Druhé překvapení je příjezd Škoda ENYAQ iV 80. Poprvé vidíme tuto vlajkovou loď škodovácké elektromobility naživo. Oběma se nám auto líbí jak zvenku, tak uvnitř. Řidič ENYAQu říká o dojezdu na plné dobití v těchto mrazech kolem 350 km. A to s 80 kWh baterií. My máme 28 kWh baterii a dojezd cca 190 km. Tak nevím… Radim si přesto ENYAQ zalíbeně prohlížel a říkal, že se těší, až si ho bude moct vyzkoušet na delší trase.

Milá společnost na dobíječce v Českých Budějovicích, Helena Švejdová a Martin Klíma z E.ON Mobility Services.

České Budějovice – Přeštice 125 km, doba jízdy 2:22 h. Následnou cestu přes Klatovy do Přeštic na PRE dobíječku jedeme slunečným počasím po krásné jihočeské krajině. Naštěstí u nás neplatilo známé „pane doktore, vy jste se zase kochal“ (hláška z filmu Vesničko má středisková). Ale kochali jsme se, to zase ano. Spotřeba 15,5 kWh/100 km. Plynulá jízda po okreskách elektromobilu svědčí.

Z Přeštic vyrážíme před druhou hodinou odpolední. Budeme projíždět Karlovými Vary, nejzápadnějším bodem cesty.

Přeštice – Ostrov nad Ohří 119 km, doba jízdy 1:50 h. První vrtochy počasí kolem Plzně. Chvíli sněží, pak svítí sluníčko, zase sněží. Provoz houstne a jsme rádi, že jedeme o víkendu. Nikde žádný kamión. V Ostrově se probojováváme k dobíječce přes hromadu sněhu a jsme rádi za dlouhý kabel. Spotřeba 15,1 kWh/100 km.

Dostat se někdy k dobíječce kvůli sněhu a vedle nabíjejícímu autu je “sranda”. Naštěstí jsou kabely dlouhé a my dobili.

Ostrov nad Ohří – Trmice 107 km, doba jízdy 1:42 h. Celkem „nudná“ trasa kolem podkrušnohorských elektráren, vše je úplně na pohodu. Venkovní teplota mínus 3 stupně, vlastně teplo. V Trmicích natáčíme další krátké video. Spotřeba 13,7 kWh/100 km. Možná jsme měli dojet až do Děčína a tam dobít (cca 30 km). Je šest hodin večer a pomalu začínáme myslet na noční přejezd Jeseníků. Teplota tam má být do mínus 10 stupňů, takže obavy nejsou velké.

Trmice – Liberec 100 km, doba jízdy 1:45 h. Opět klidná jízda. Je škoda, že už je tma. Tuto část trasy oba dva známe z léta, příroda kolem je pěkná. Spotřeba 15,4 kWh/100 km. V Liberci řešíme, jak dál s nabíjením. Nevíme, jestli dojedeme do Hradce Králové, neboť nás čeká výjezd k Harrachovu přes Desnou a Kořenov s převýšením přes 400 metrů na cca 40 km (spotřeba Liberec – Kořenov cca 20 kWh/100 km). Rozhodujeme se zastavit v Jičíně, i když se to může zdát zbytečně brzy. Liberec opouštíme krátce před devátou hodinou večer.

Liberec – Jičín 95 km, doba jízdy 1:55 h. Tak říkajíc „bezpečnostní“ dobíjení. Nechceme „tahat“ baterii do hlubšího vybití. Spotřebu máme pořád dobrou. Když jedeme přes Jablonec nad Nisou, uvědomujeme si, že jsme mohli nabít až zde a do Hradce bychom to zvládli bez problémů bez dobíjení v Jičíně. Ach jo. Spotřeba 14,5 kWh/100 km.

Hned na začátku dobíjení v Jičíně zhasla lampa, která stojí za dobíječkou. Že by byl na vině náš velký odběr?

Jičín – Rychnov nad Kněžnou 88 km, doba jízdy 1:32 h. Před Rychnovem začíná dobrodružství. Občas mrznoucí mlha v mínus 16 stupních, zmrazky na silnicích. Vyjasňuje se a teplota se drží kolem mínus 15 stupňů. V Rychnově víme, že nebudeme riskovat a trochu dobijeme v Olšanech, abychom dojeli bezpečně do Bruntálu. Spotřeba 16,8 kWh/100 km. V jednu hodinu v noci opouštíme pořádně promrzlý Rychnov a máme v hlavě otazníky, jak to bude vypadat dál.

Rychnov nad Kněžnou – Olšany 69 km, doba jízdy 1:20 h. Z Rychnova jedeme plynulým výjezdem do 800 m.n.m. a následným sjezdem serpentinami do 300 m.n.m. na Červenovodské sedlo (opravdu Červenovodské, známější Červenohorské je kousek vedle). Na silnicích je souvislá vrstva ujetého i rozbředlého sněhu. Oceňujeme ovládání rekuperace u Ioniqa – pádla pod volantem jsou komfortní a rekuperace nám umožňuje plynule zpomalovat na sněhu. Výborná vychytávka, kterou by měla mít všechna e-auta.

Olšany – půl třetí v noci, teplota mínus 12, krásně jasno. Rychlodobíječka však nejede. Můžeme dobít jen AC, výkonem 6,6 kW. Rozhodujeme se spojit dobíjení s odpočinkem, takže nevadí, že zůstaneme déle. Petr i přesto nemá myšlenky na pomalé dobíjení. Vždyť 12 km je ČEZ Zábřeh! I tak, na AC jsme strávili přes půl hodiny. Informujeme majitele dobíječky o problému a jedeme do Zábřehu. Spotřeba z Rychnova do Olšan 16,5 kWh/100 km.

AC dobíjení v Olšanech. 

Olšany – Zábřeh 12 km, doba jízdy 18 min. Zastávka v Zábřehu je další změna oproti plánu. Dobijeme co nejvíc, abychom dojeli do Opavy, vynecháme Bruntál. Spotřeba 16,3 kWh/100 km.

Před čtvrtou hodinou ranní (nebo ještě pořád noční?) se vracíme na naši původně plánovanou trasu.

Zábřeh – Opava 110 km, doba jízdy 2 hodiny. S „plnou“ ze Zábřehu se jede lépe. Jenže… během jízdy došlo, jak jsme si to pojmenovali později, „k navigační chybě způsobené softwarem“. Dodatková cedule „v zimě se cesta neudržuje“ měla být varováním. Po pár desítkách metrů jsme věděli proč. Silnice široká pro jedno auto, vyjeté koleje, spodek auta často drhne o zmrzlý sníh. Couvat zpět raději ne. Vzhledem k vyjetým kolejím předpokládáme, že „to dáme, když prostě pojedeme“. Opět oceňujeme plynulé brždění rekuperací. Les, mínus 15 stupňů, ostré zatáčky. Úleva po opuštění tohoto úseku. Vystoupání na nejvyšší bod trasy kousek od vrcholu „Na Skřítku“, který je v 894 m.n.m. Kocháme se srnkami, které před námi stojí a nikam se jim nechce. Tichý elektromobil prostě neruší zvířata, o to víc je třeba si to coby řidič uvědomit. Nejnižší teplota kolem Rýmařova mínus 18 stupňů. Poté do Opavy silnice č. 11 takřka pořád klesá. Je škoda, že kolem ní nejsou zásněžky, aby se netvořily sněhové jazyky. Na to, že silnice do Opavy je hlavní tah, je pokrytá vrstvou navátého a rozježděného sněhu. Jedeme raději opatrně. Spotřeba 16,1 kWh/100 km.

Zastavení u dobíječky může být občas zajímavé.

Opava – Nový Jičín 77 km, doba jízdy 1:13 hod. Příjezd do Opavy před šestou hodinou ranní do mínus 5 stupňů. Docela skok z předchozích teplot. V Opavě u Globusu nás zarazila vrstva rozbředlého sněhu nahrnutého k dobíjecímu stojanu. Cesta do Nového Jičína je často po břečce, neumožňující jet rychleji. Radim je čerstvý po spánku cestou do Opavy, Petr konečně „vytuhnul“ cestou do Nového Jičína. Spotřeba 16,5 kWh/100 km.

Nový Jičín – Zlín 76 km, doba jízdy 1:33 hod. Všehochuť – neošetřené silnice třetí třídy s navátým sněhem za Novým Jičínem; první kamióny, které kvůli provozu nejde předjet (jak dobře se nám jelo v noci…); mokro; slunečno… Spotřeba do Zlína: 13,7 kWh/100 km. Ve Zlíně máme dobíjecí společnost: Leaf a CITIGO iV. Dobíjíme suverénně nejrychleji, a to i přes to, že dobíjíme z 45 % až do plných 94 % (Ioniq vypíná rychlodobíjení v 94 % a od cca 80 % rychlost dobíjení klesá). Leaf dobil za 15 min kolem 3 kWh, CITIGO za 20 min kolem 8 kWh, my za 29 min 16 kWh. V krásném slunečnu v minus 9 stupních natáčíme video „souhrn cesty”.

Poprvé jsme se podívali, jakou máme čistou dobu jízdy: 20 hodin s průměrnou rychlostí 65 km / h. Vzhledem k povětrnostním podmínkám a charakteru cesty to považujeme za úspěch. Chceme dobít do plna, ať máme jistotu na přejezd Buchlovských kopců a krátký úsek dálnice. Odjíždíme před desátou hodinou a těšíme se do cíle.

Poslední dobíjení v krásném slunečném počasí a mínus 9 stupních.

Zlín – Brno 111 km, doba jízdy 1:36 h. Přejezd Buchlovských kopců byl naprosto bez problémů. Spotřeba do Brna 15,4 kWh/100 km. Příjezd v 11:30 h. Akorát na oběd.

Po takřka 28 hodinách jsme v cíli. Tam, odkud naše cesta začala.

• 6334 výškových metrů nahoru a 6334 metrů dolů.
• 1305 km. Doba jízdy 21:12 hod.
• Doba dobíjení 5:50 hod. Zbylá hodina jsou prostoje.
• Počet dobíjení: 13.
• Průměrná spotřeba odečtená na displeji v autě 16,4 kWh/100 km. Průměrná spotřeba odečtená z displeje dobíjecích stanic 17,4 kWh/100 km.
• Celková spotřeba odečtená z displeje dobíjecích stanic: 227,7 kWh (pozn.: auto odjíždělo plně dobité a po příjezdu do cíle bylo opět dobito do plna).
• Cena za dobíjení? Celkem 1500,6 Kč. To znamená 1,15 Kč na kilometr. Kvůli nejnižší ceně za km jsme však trasu určitě nejeli.

Jsme v místě odjezdu. 1305 km, více než 21 hodin. Vzhledem k podmínkám na trase je to skvělý čas.

Poznatky z cesty

Baterie a dobíjení

• Mráz a konstantní zátěž autu ani bateriím nevadily.
• Maximální teplota baterie při dobíjení byla 41 stupňů na UFC ve Vystrkově. Minimální 11 stupňů na AC dobíjení v Olšanech.
• Typická maximální teplota baterií při dobíjení na 50 kW stanici byla kolem 36 stupňů.
• Nejrychlejší dobíjení bylo ve Vystrkově na UFC – průměr 54 kW při dobíjení 12 – 89 % kapacity.
• Nejpomalejší dobíjení bylo v Zábřehu na 50 kW dobíječce – 29,3 kW (55 – 94 % kapacity).
• Sice jsme neměřili přesný průběh výkonu dobíjení, ale viděli jsme, že dobíjet nad 90 % kapacity baterie je ztráta času.
• Průměrný výkon všech dobíjení na 50 kW stanici (dobíjeli jsme do různé úrovně procent, většinou však až nad 90) byl skoro 38 kW.
• Výkon dobíjení do cca 80 % kapacity baterie byl takřka vždy kolem 46 kW.
• Žádný modul baterie nebyl rozbalancovaný cestou / dobíjením.
• Pokud bychom měli v úmyslu „mordovat“ baterii hlubšími vybíjecími cykly, mohli jsme dobíjet méně často a některé dobíjení jsme mohli vynechat.
• Hlavní trasa přes Jeseníky by chtěla ještě pár dobíječkami zahustit, aby každý elektromobilista mohl bez problémů cestovat a dobíjet.
• Na všech dobíjecích stanicích s výjimkou jedné (na Vystrkově), jsme dobíjeli výhradně konektory a kabely s logem Phoenix Contact.

Přejezdu Jeseníků jsme se nejvíce obávali. A oprávněně.

• Vypekla nás rychlodobíječka v Olšanech, kterou jsme potřebovali mezi Rychnovem a Opavou.
• Byla pořádná zima. Ale jen venku. V autě jsme samozřejmě topili.
• Došlo k „chybě navigace“ znamenající zajížďku a několik kilometrů jízdy krokem ve vyjetých kolejích od předchozích aut.
• Neznali jsme to tam, měli jsme obavy z kopců a jejich vlivu na spotřebu v mrazu, hlavně při přejezdu Červenovodského sedla.
• Na spoustě míst kolem silnice č. 11 chybí zábrany proti navátí sněhu. A že ho na silnici bylo.

Všeobecné

I přesto, že Ioniq je předokolka a má baterii vzadu, dobře drží na sněhu.
Ovládání síly rekuperace pádly pod volantem je výborná vychytávka přispívající k bezpečnosti provozu plynulým a citlivým bržděním.
Hledání dobíječek na parkovištích u Globusu nebo Kauflandu bylo kolikrát delší. Bylo by fajn, aby bylo lepší značení.
Dobíjecí stanice by měly být lépe přístupné / udržované, abychom nemuseli skákat přes nahrnutý sníh (Ostrov nad Ohří), nebo šlapat v rozbředlém sněhu (Trmice, Opava).

Co pro nás bylo vystoupením z komfortní zóny?
Např. situace, kdy jsme v mínus 12 stupních ve 2:30 v noci věděli, že potřebujeme dobít, ale rychlodobíječka nefungovala, fungovalo jen pomalé AC dobíjení. Víte, že potřebujete dobít, už jste unavení a naštvaní, že to nejde podle (ideálního) plánu.
Další příklad výstupu z komfortní zóny může být nutnost strávit dlouhou dobu v uzavřeném prostoru, přičemž se musíte neustále soustředit.

Celkové zhodnocení cesty

Baterie auta „dala“ mrazivé teploty bez problémů. Nikdy nebyla situace, kdy bychom viděli, že elektromobil má problém.
Celá cesta sranda ale nebyla, i když legrace jsme si užili dost. Je však pravda, že nám trochu zmrzl úsměv na rtech mezi druhou a pátou hodinou ranní, když jsme přejížděli Jeseníky.
Všechna data se využijí interně pro zdokonalení dobíjecích komponentů.
Na žádné dobíječce jsme nečekali. Vždy jsme přijeli a hned dobíjeli.
I přes to, že naše putování nebylo typickou cestou, kterou jakýkoliv řidič běžně jede, ověřili jsme, že elektromobil zvládne vše.

Pod článkem najdete kontakty na Petra a Radima. Pokud budete chtít další údaje z cesty, kontaktujte je individuálně s žádostí.

Perličky na závěr

Jaká byla naše spotřeba jídla a pití?
3 bagety, 5 řízků (dobře, i s trochou chleba k tomu…), 3 banány, 2 mandarinky, 2 mrkve, 3 koblihy, 3 rozinkové šneky, 2 čokoládové tyčinky.
4 Red Bully, 2 Coca Coly, 1 mléčný nápoj, 1 minerálka, 2 termosky čaje, 1 termoska kávy, 2 kávy z automatu.

Nej- body trasy

• jižnější: České Budějovice, v sobotu 10:50
• západnější: Karlovy Vary, v sobotu 15:20
• severnější: Chrastava, v sobotu 19:55
• východnější: Frýdek Místek, v neděli 7:00
• nižší: Děčín (cca 121 m.n.m.), v sobotu 19:00
• vyšší: Větrný vrch (cca 880 m.n.m.), v neděli 5:05
• nižší teplota: mínus 18 stupňů v okolí Rýmařova
• vyšší teplota: mínus 3 stupně v Ostrově nad Ohří

Hlášky z cesty
„Neboj, už jedeme do tepla…“ zaznělo v sobotu kolem poledne při mínus sedmi. Což byla pravda, protože předpověď hlásila mínus 3. Ale v Jeseníkách šla teplota na mínus 18.
„Tak, pane doktore, pokochejte se krásou města, nemáme čas, valíme dál…“ – při průjezdu centrem nějakého města (odkaz na známou hlášku z filmu Vesničko má středisková).
„Hele, Milenka.“ „Ty ses tady s nějakou domluvil?“ – jednalo se o dům s nápisem „MILENKA“ už nevíme, v jakém městě.
„Tak a můžeme se kochat i srnkama…“ – když srnky nechtěly odskočit ze silnice v Jeseníkách a my museli zastavit.
„To bylo bruntální…“ – po průjezdu Bruntálem, kdy za námi byl nejhorší úsek cesty.
„Navigační chyba je chyba software, ne člověka…“ – při odlehčeném hodnocení špatného odbočení.

Petr Beneš, elektromobilní nadšenec, uživatel elektromobilů Hyundai Ioniq Electric a Kia e-Niro, www.linkedin.com/in/petrbenes-electromobility
Radim Roček, obchodní a marketingový ředitel Phoenix Contact, https://www.linkedin.com/in/radimrocek/