Elektrojízda kolem republiky, léto 2021

… aneb 1300 km v horku s Hyundai Ioniq Electric 28 kWh.

V únoru 2021 jsme s Radimem Ročkem jeli kolem republiky elektromobilem v mrazech až mínus 18 ⁰C. Již během jízdy jsme si pohrávali s myšlenkou jet stejnou trasu v létě, v horku. A to kvůli možnosti srovnání spotřeby, rychlosti nabíjení a chování baterie. Poté, co nás lidé nejen na sociálních sítích vyzývali do cesty, bylo jasno. Jedeme. ? A data opět poskytneme Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Brno.

Chtěli jsme této nadšenecké akci dát širší rozměr. Podařilo se. 31.7.2021 vyrazilo na cestu celkem 14 posádek v různých modelech elektromobilů. Posádky navíc startovaly z různých míst ČR. O jednotlivých posádkách se můžete dočíst v jiném článku. O tom, jak si posádky vedly, napíši později.

Trasa vytyčená Českou asociací pro elektromobilitu je cca 1300 km dlouhá. My jsme jeli ve stopách zimní trasy, která byla mírně modifikovaná kvůli tehdejší pandemické uzávěře Trutnovska.

Trasa elektromobilem kolem republiky. Pozn.: čísla značí průjezdné body.

Trasu jsme jeli ve stejném elektromobilu jako v zimě a kopírovali jsme i tehdejší zakufrování v okolí Šumperka. Těšil jsem se na data z auta a chtěl jsem vidět porovnání mezi mrazem a horkem s ohledem na:

1. rychlost nabíjení během delší zátěže,
2. spotřebu při jízdě v horách s velkým převýšením,
3. vliv letních teplot na rychlost nabíjení a spotřebu.

A stejně jako v zimě – cesta byla testem, vůbec to nebyla standardní cesta běžného cestujícího. Nejeli jsme na spotřebu, nejeli jsme na čas. Tak je potřeba tuto letní cestu vnímat.

Cestu jsem z důvodu porovnání plánoval se stejnými zastávkami jako v zimě s následujícími rozdíly:

• Nebudeme nabíjet na vyšší procenta nabití baterie, kdy se nabíjení zpomaluje.
• Některé nabíječky záměrně vynecháme a dojedeme o kus dále: místo nabíjení v Přešticích dojedeme do Plzně; místo Ostrova zastavíme u elektrárny Prunéřov; mineme Jičín a dojedeme do Hradce Králové, případně až do Rychnova; nepojedeme přes Opavu a nabijeme buď v Ostravě nebo Frýdku-Místku či až Novém Jičíně – podle situace.

Na cestu jsem se vydal s Renátou Chlebkovou (pozn.: Radim Roček jel jiným autem). A naše největší obava byla, abychom spolu po skončení jízdy následující dva-tři dny vůbec promluvili ?. Oba používáme elektromobily tři roky a naprosto nám vyhovují. Z cesty jsme měli respekt.

Úleva Petra a Renáty po dojetí do cíle. Fotka před startem není… ?

V sobotu 31. července 2021 v 7:00 vyrážíme z Brna. Auto nabité na 90 %, dojezd 213 km. Ve Vystrkově na E.ON nabíjecím hubu se setkáváme s dalšími čtyřmi posádkami. Vzájemné špičkování zabere víc času než samotné nabíjení. ? Ale což, dobrá nálada je třeba.

Setkání pěti posádek ve Vystrkově.

Po příjezdu do Českých Budějovic na E.ON nabíječce vidíme jinou posádku startující z Plzně a jedoucí opačným směrem než my. Počkáme 20 min, až se e-Golf nabije a přehodíme auta na nabíječce. Toto byla jediná situace během celé jízdy, kdy byla obsazená nabíječka.

Jan Benedikt a Jiří Vejvoda jedoucí v opačném směru.

V Budějovicích na nás, stejně jako v zimě, čeká Helena Švejdová z E.ON Mobility Services. Nebýt toho, že Helena má v den jízdy běžecké závody, jela by kolem republiky taky. Je to zkušená elektromobilistka, úspěšně se zúčastnila např. New Energies Rallye 2021 v Českém Krumlově.

Milá návštěva v Českých Budějovicích – Helena Švejdová z E.ON Mobility Services

Už v Budějovicích vidíme, že nabíjecí zastávky jsou v porovnání se zimou mnohem kratší a spotřeba je až o cca 40 % nižší. Venkovní teplota je zase o 30 stupňů vyšší oproti zimě. ? Vystrkov a Budějovice jsou stejné nabíjecí zastávky jako v zimě.

Cestou do Plzně víme, že se musíme s ostatními posádkami domluvit na nabíjení. V Plzni totiž firma Energy Cloud připravila pro účastníky „charging lounge“ – nabíjení, občerstvení, sprchu, předvedení jejich nabíječek s komponenty Phoenix Contact. A všichni, kteří jsme jeli z Vystrkova, jsme se měli ve zhruba stejném čase setkat u Energy Cloud (a také nás dojela posádka startující o hodinu později kousek za Brnem v Rousínově). Vše zafungovalo. Někdo nabíjel u E.ON, někdo počkal na volnou nabíječku u Energy Cloud a mezitím se dozvěděl info o chystaných produktech, někdo přejel na ČEZ.
Díky Energy Cloud za skvělé zázemí a za představení vašich produktů!

Další nabíjecí zastávku jsem záměrně naplánoval u elektrárny v Prunéřově. Touha po ikonické fotce s komínem byla velká. ? A dojel nás Radim, který jel trasu se CITIGO iV. Možná si řeknete, že to je blbost jet s tímto autem. Já to vidím tak, že díky tomuto autu v akci budeme mít data ohledně jeho vhodnosti na určitou maximální vzdálenost cestování vzhledem k jeho (ne)rychlosti nabíjení.

Podhůřím Krušných hor kolem uhelných dolů jedeme nabít do Trmic u Ústí nad Labem (kde je nejvyšší teplota během celé jízdy – 27 ⁰C) a následně podél Labe přes okraj Českého Švýcarska do Liberce. Tyto zastávky jsou opět stejné jako v zimě. Délka každého nabíjení je o cca 10 min. kratší v porovnání se zimou a spotřeba o cca 30 % menší.

V Liberci řeším, jestli nabít tak, abychom dojeli přes Hradec Králové do Rychnova nad Kněžnou, nebo se krátce zastavit v Hradci na „docucnutí“. Vzhledem k tomu, že doba jízdy do Hradce je přes dvě hodiny, krátce nabijeme tam a protáhneme se. Během jízdy se spojujeme s ostatními posádkami přes LinkedIn Live stream organizovaný Radimem. Cestou do Hradce padla tma.

Nabíjení v Hradci je krátké, ale i přesto nabijeme „až moc“. V Rychnově nabíjíme kvůli přejezdu Červenovodského sedla a kvůli srovnávacím datům. Zde a v Zábřehu jsme nabíjeli i v zimě. Avšak – při dostatečném nabití v Hradci bychom mohli vynechat Rychnov a nabít v Zábřehu. Na pohodu bychom přejeli sedlo – stoupání z 230 metrů nad mořem do 814 metrů a klesání do 290 metrů.

V Zábřehu jsme po půlnoci a nabijeme na maximálních 94 %, které umožňuje auto na DC. A to proto, že chceme dojet co nejdál. A podařilo se. Přes odbočku v Šumperku tam, kde jsme v zimě zakufrovali (jak řekl Jan Vaculík, jeden z účastníků akce. „…je to tam silnice bůh ví jaké třídy…“) a přes vrchol Skřítek v 879 metrech nad mořem, jedeme přes Ostravu a Frýdek-Místek do Nového Jičína. V Jeseníkách nám dělají společnost na silnici srnky, zajíci, myši, dravci. Tichost elektromobilu je nechává v klidu, a hlavně kvůli srnkám musíme opakovaně úplně zastavovat. Ani déšť od Ostravy nemá vliv na spotřebu. Nebo možná má – zpomalujeme. ?

Po 182 km přijíždíme za rozbřesku do Nového Jičína s nejmenší zbývající kapacitou baterie – 14 %. Jsou čtyři hodiny ráno a oba se chceme protáhnout. Díky tomu jsme opět nabili více, než bylo potřeba… Renáta je čerstvá po spánku od Zábřehu. Já se probouzím po hodině ve Zlíně, kde potkáváme posádku s Ioniqem 38,8 kWh. Vyráželi hodinu za námi z Rousínova za Brnem a předjeli nás. ? No jo, v porovnání s námi nekecali ve Vystrkově, nečekali v Budějovicích a trošku si ulehčili trasu kolem Šumperka. Ale to nevadí, není to závod. Obě posádky se již těší do cíle, do místa, odkud vyrážely.

Petr Medveď (v červené bundě) a Vlastimil Marek u Ioniq 38,8 kWh

Modrý Ioniq nabíjí pomaleji, takže se po necelých 15 minutách loučíme a do Brna dorážíme v neděli 1.8.2021 v 7:44. Tedy 24 hodin 44 minut od odjezdu. Unavení, ale s úsměvem, že jsme to zvládli.

Souhrnná data z letní cesty

•  Celkem 1283 km. Doba jízdy 20:19 hod.
• Doba nabíjení na rychlonabíječkách: cca 3:05 hod., zbytek jsou prostoje.
• Průměrná spotřeba z palubního počítače: 11,4 kWh / 100 km.
• Průměrná spotřeba odečtená z displeje dobíjecích stanic 13,2 kWh/100 km.
• Celková cena za nabíjení (včetně AC nabití po dojezdu): 1002 Kč.
• Počet nabíjení během cesty: 11.
• Náklady na kilometr: 0,78 Kč.
• 6191 výškových metrů nahoru a 6191 metrů dolů.

Jsme v cíli.

Poznatky z letní cesty

Průměrná spotřeba v porovnání mezi zimní a letní cestou

Podle mě je spotřeba naprosto skvělá jak v zimě, tak v létě.

Baterie a nabíjení:

Nabíjení na dalších 100 km v létě je v porovnání se zimou v průměru o 8 minut kratší. Teplo prostě elektromobilu svědčí. Teplejší počasí zapříčinilo prohřátí baterie a systém auta umožnil nabíjení větším výkonem i ve vyšším procentu nabití baterie.

Zároveň vyšší teplota baterie umožnila efektivnější rekuperaci větším výkonem. Celkem jsme narekuperovali 43,3 kWh energie!! V zimě 28,9 kWh. Narekuperovali jsme jednu a půl baterii! To je opravdu dobrý výsledek. To spalovací motor nezvládne. ?

Teplota baterie se pohybovala mezi 26 a 43 ⁰C. Takže v optimálním teplotním rozmezí. O teplotách baterie bude další článek.

Všimli jsme si, že v noci je zhasnuté parkoviště s nabíječkami u Kauflandu. Což je fajn, neboť se zbytečně nesvítí v noci. Avšak nějaké osvětlení u nabíjecí stanice přes senzor pohybu by bylo vhodné.

Nabíjení v noci na zhasnutém parkovišti u Kauflandu

Komfort

Klimatizaci jsme měli nastavenou na 21 – 22 ⁰C. Tedy na stejnou teplotu jako jsme měli během zimní cesty nastavené topení.
Venkovní teplota se pohybovala mezi 16 a 27 ⁰C.

Video z celkového průběhu cesty

Celkové zhodnocení letní cesty

Říkám si, jestli by nestálo za to zopakovat cestu tentokrát proti směru hodinových ručiček, abychom viděli Jeseníky přes den. Myslím, že příští ročník Elektrojízdy kolem republiky však uděláme ještě jinak. ?

Jsem rád za pozitivní ohlasy všech posádek i za dobrou náladu během cesty. Vzájemné telefonáty a vtípky nás držely ve střehu. ?

Jsem rád za srovnávací data mezi zimní a letní cestou. A jsem rád, že srovnání má i Michal Žďárský, který jel s námi jak v zimě, tak v létě. Vše děláme nadšenecky a chceme přiblížit elektromobilitu veřejnosti. A ukázat pohodu i úskalí elektromobility.

Hlavní silnice přes Jeseníky by stále chtěla posílit pár nabíječkami, aby každý elektromobilista mohl bez problémů cestovat a mít možnost nabíjet.

Kvůli srovnání jsme nabíjeli na takřka shodných nabíječkách jako v zimě. Ukázalo se však, že jsme jich několik mohli minout, pokud bychom nabili na předchozí nabíječce déle. Dalo se jet na 9 nabití, možná i na 8. Ale nechtěl jsem „tahat“ baterii do dlouhých nabíjecích cyklů.

Jak řekl Jakub Řehounek, jeden z účastníků akce: „Největším limitem cestování na dlouhé vzdálenosti není technika, ale člověk sám – schopnost soustředění a biologické potřeby.“

Osobně nemám potřebu si v elektromobilitě cokoliv dokazovat. Jak pro Renátu, tak pro mě je elektromobil běžným dopravním prostředkem a necítíme žádné omezení při cestách na jakoukoliv vzdálenost. Touto cestou jsme si jen potvrdili to, co víme – elektromobilita je přítomnost. A rádi půjdeme do další nadšenecké akce.

Petr Beneš, elektromobilní nadšenec jezdící jen na baterky; benes_petr@seznam.cz; www.linkedin.com/in/petrbenes-electromobility