2. část: O emobilitě s Martinem Klímou, šéfem mobility services E.ON

V první části rozhovoru nám Martin Klíma, vedoucí Mobility Services společnosti E.ON prozradil skvělou novinku ohledně nového dobíjecího centra (v současnosti pod pracovním názvem „Vystrkov 2“). Nyní se budeme věnovat rozvoji elektromobility, vlivu dobíjení na přenosovou síť, provozu dobíjecích stanic a dalším zajímavým okruhům.

Kde bude elektromobilita z pohledu E.ON příští rok a za 5 let?
Příští rok překročíme stovku veřejných dobíječek a za 5 let to bude doufám stovek pět. Budeme poskytovat zákazníkům komplexní služby, ve kterých jsme jako společnost velmi silná. Nepůjde tedy jen o elektromobilitu, ale i o propojení na nezávislé energetické zdroje jako jsou například FVE, dále chytré řízení domů, atp.

Co bude E.ON dělat pro to, aby tam elektromobilita byla?
Už pro to děláme, máme v E.ONu oddělení chytrých energetických řešení, se kterým spolupracujeme, stejně tak jako s týmem inovací. Naší výhodou je úzké propojení na mateřskou společnost a všechny naše pobočky v Evropě. Díky tomu máme sdílené know-how. V takovém prostředí lépe přenášíme věci na domácí trh.

Co je největší překážka rozvoje elektromobility?
Vidím dvě. První je podpora ze strany státu pro koncové spotřebitele. Je zde závazek ČR, že se naplní klimatické cíle OZE v dopravě k roku 2030. Bez podpory se tento cíl bude dařit plnit jen velmi obtížně. Druhá se týká zrychlení procesu výstavby veřejných stanic, kdy dnes trvá vyřízení stavebního povolení běžně 6 měsíců. Pokud k této době připočítám ještě projekt a výběr firem, jsem na jednom roku, což je neúnosná délka. Interně se snažíme vše co nejvíce zefektivnit, ale největší starosti jsou opravdu s úřady.

Elektromobil Hyundai Ioniq a energetická přenosová síť

Jak v současnosti pociťuje česká přenosová síť dobíjení elektromobilů?
Toto je spíše dotaz na kolegy z ČEPS, případně na distribuci, nicméně si myslím, že aktuálně přenosová síť zvládá dobíjení aut bez jakýchkoliv problémů. Pokud uvažujeme o nové dobíjecí stanici, tak vždy musíme nejprve ověřit možnosti připojení v dané lokalitě. Pravda je, že s intenzivní výstavbou posledních let přibývá lokalit, kde jsou termíny připojení poměrně dlouhé. Jedná se zejména o vedení kabelových tras přes více pozemků, kde je mnohdy obtížné zajistit od majitelů souhlas s věcným břemenem, každopádně většina lokalit je stále připojitelná bez potíží.

Ve kterém momentě (počet elektromobilů / počet nabitých kWh) se rozvodná síť zhroutí jen kvůli elektromobilům (za předpokladu, že bude síť ve stávajícím technickém stavu)?
Síť se rozhodně nezhroutí, protože do budoucna je povinnost distributorů dobíjecí stanice ovládat, tedy v případě hrozícího přetížení sítě stanice regulovat. Každopádně podle Národního akčního plánu čisté mobility bude do roku 2030 v ČR jezdit zhruba 250 000 elektrických vozidel, což představuje příspěvek spotřeby elektřiny na úrovni 0,7% (takže zanedbatelné množství).

Jaká je obsazenost E.ON dobíječek a kolik kWh se nabije? Vystrkov asi povede …
Aktuálně je naše nejvytíženější stanice u Globusu v Liberci, kde je odběr přes 9 MWh za měsíc, následuje Vystrkov 8,64 MWh a Globus Pardubice 8 MWh. Typická délka dobíjení je na DC stanici 22 min, na AC stanici 45.

Obsazená rychlodobíjecí stanice E.ON Rozvadov

Proč E.ON buduje ultra rychlé dobíječky (HPC), když většina stávajících aut zvládají dobíjet max. výkonem kolem 70 kW (ano, jsou vyjímky např. Audi e-tron, Jaguar I-PACE, Tesla, některé modely Škoda Enyaq)?
Je to krok do budoucna, navíc tyto stanice budujeme v jednotkách ks a pouze na tranzitních tazích.

Nabíjecí konektory na E.ON rychlodobíječce

Jaký je poměr dobíjení CCS vs CHAdeMO?
Zde je to obrovský rozdíl ve prospěch CCS, zhruba 80% dobíjení. Já osobně jsem velmi rád, že Nissan u svého nového modelu Aryia opustil standard CHAdeMO a nově tak bude mít standard CCS.

Bude tedy E.ON nadále budovat nové rychlodobíjecí stanice s konektorem CHAdeMO?
Stanice stavíme převážně z dotačních titulů, kde je vždy podmínka konektoru CHAdeMO, odpověď je tedy ano, budeme.

Kolik dobitých kWh je životnost komponent 50 kW a 150 kW dobijecky? Které komponenty mají nejkratší životnost?
Životnost jednotlivých komponent zná přesně pouze výrobce stanice. My na stanicích provádíme kontroly a údržbu dle jejich pokynů. Nejčastěji se mění filtry a to jednou ročně. Zbytek jsou spíše poškození typu odštípnutý dobíjecí konektor apod.

Dotuje E.ON dobíjení? Pokud ano, jaká je optimální nedotovaná cena za 1 kWh u 50 kW dobíjení?
Ano, v současné době stále dobíjení podporujeme. Máme standardní tarif a distribuční poplatky musíme platit také, takže naše vstupní cena elektřiny rozhodně není na hodnotách, které se občas z diskuzí dočítám. Rezervovaný příkon platíme ve stálém platu bez ohledu na to, kolik na stanici přijede uživatelů, stejně tak nájemné, revize, údržbu, sekání trávy, IT systém, podporu 24/7 atp. Nechci vše vyjmenovávat, protože pak bych skončil jako jedna známá postava z filmu Na samotě u lesa. Těch nákladů je tam celá řada a když někde čtu, že to máme dotované, tak už se tomu opravdu musím jen smát. Výši nedotované ceny můžeme pozorovat ve všech státech kolem nás, jedná se o cenu mezi 9 -11 Kč / kWh.

Jaké dobíjení (pomalé/rychlé) je pro E.ON výhodnější a proč?
Aktuálně to rychlé, protože je zde vyšší vytíženost.

Martine, s vámi čas utíká rychle. Co nám povíte v poslední části rozhovoru?
Více pootevřu „dveře do naší kuchyně“ a řeknu vám ještě více detailů ohledně provozu dobíjecích stanic.

Ing. Petr Beneš, elektromobilní nadšenec a uživatel elektromobilu Hyundai Ioniq Electric, benes_petr@seznam.cz